Choroby a škůdci

Tak jako jiné rostliny, i kaktusy mohou být napadeny škůdci a různými neduhy. Tak například příliš silné slunce na jaře dokáže nepřipravené kaktusy zle popálit. Kaktus na straně obrácené ke slunci nápadně zbledne, pak se objeví hnědé skvrny a při delším působení slunečního záření se tkáň zcela propadne a rostlině hrozí uhynutí. Popálenou rostlinu dáme neprodleně do stínu. Po nějaké době se většinou růst obnoví, spáleniny se časem dostanou na spodní část těla, kde posléze zmizí.
Opačný extrém, tj. nedostatek světla, sice kaktus na životě zpravidla neohrozí, ale takto pěstované rostliny se vytahují do výšky, špatně vyostňují a hlavně - nekvetou!
Z chorob způsobovaných houbami je nejnebezpečnější hniloba. Způsobují ji různé kmeny plísní, kterým se daří zejména v trvale mokrém substrátu. Hniloba může zachvátit kořeny nebo celé tělo. Napadené kořeny odřízneme až do zdravé části a necháme zaschnout. Po delší době se pokusíme zakořenit rostlinu znovu.
Je-li hnilobou zachvácen krček rostliny nebo celé tělo, můžeme se pokusit o záchranu tak, že nemocnou tkáň vyřízneme čistým nožem nebo žiletkou a ránu po zasypání práškem z dřevěného uhlí nebo hliníkovým práškem necháme v teple zaschnout a zahojit. V nouzi lze zvolit i naroubování na jinou rostlinu (rod Echinopsis, Cereus nebo Peireiskiopsis), ale při silném napadení je naděje na záchranu jen malá. Proto je lepší houbovým chorobám předcházet rozumnou zálivkou.
Z živočišným škůdců se nejčastěji vyskytují červci. Bývá to například vlnatka, která vytváří na povrchu kaktusůdrobné vlnovité chomáčky, nebo kořenovka, parazitující na kořenech.
Nepříjemné je rozšíření roztoče, kterému se říká sviluška nebo také červený pavouček. Tento dravý roztoč vysává povrchové buňky rostlin, takže kaktus dostává šedozelenou až oranžovou barvu, téměř neroste a při silnějším napadení může i zahynout.
V menší sbírce živočišné škůdce hubíme nejlépe mechanicky, ve větších sbírkách používáme postřiky nebo zálivky speciálními chemickými preparáty. Při jejich aplikaci je bezpodmínečně nutné dodržovat návody k použití a předepsaná bezpečnostní opatření, aby přitom nedošlo k poškození ošetřovaných rostlin či zdraví pěstitele!
Každou novou cizí rostlinu, kterou chceme zařadit do své sbírky, umístíme na nějakou dobu odděleně. Teprve když jsme si jisti, že je prosta jakýchkoli škůdců, můžeme ji bez obav dát mezi ostatní kaktusy.
Uhynulé rostliny ze sbírky ihned odstraňujeme, aby se zamezilo dalšímu šíření infekce nebo škůdců.


Tak jako jiné rostliny, i kaktusy mohou být napadeny škůdci a různými neduhy. Tak například příliš silné slunce na jaře dokáže nepřipravené kaktusy zle popálit. Kaktus na straně obrácené ke slunci nápadně zbledne, pak se objeví hnědé skvrny a při delším působení slunečního záření se tkáň zcela propadne a rostlině hrozí uhynutí. Popálenou rostlinu dáme neprodleně do stínu. Po nějaké době se většinou růst obnoví, spáleniny se časem dostanou na spodní část těla, kde posléze zmizí.
Opačný extrém, tj. nedostatek světla, sice kaktus na životě zpravidla neohrozí, ale takto pěstované rostliny se vytahují do výšky, špatně vyostňují a hlavně - nekvetou!
Z chorob způsobovaných houbami je nejnebezpečnější hniloba. Způsobují ji různé kmeny plísní, kterým se daří zejména v trvale mokrém substrátu. Hniloba může zachvátit kořeny nebo celé tělo. Napadené kořeny odřízneme až do zdravé části a necháme zaschnout. Po delší době se pokusíme zakořenit rostlinu znovu.
Je-li hnilobou zachvácen krček rostliny nebo celé tělo, můžeme se pokusit o záchranu tak, že nemocnou tkáň vyřízneme čistým nožem nebo žiletkou a ránu po zasypání práškem z dřevěného uhlí nebo hliníkovým práškem necháme v teple zaschnout a zahojit. V nouzi lze zvolit i naroubování na jinou rostlinu (rod Echinopsis, Cereus nebo Peireiskiopsis), ale při silném napadení je naděje na záchranu jen malá. Proto je lepší houbovým chorobám předcházet rozumnou zálivkou.
Z živočišným škůdců se nejčastěji vyskytují červci. Bývá to například vlnatka, která vytváří na povrchu kaktusůdrobné vlnovité chomáčky, nebo kořenovka, parazitující na kořenech.
Nepříjemné je rozšíření roztoče, kterému se říká sviluška nebo také červený pavouček. Tento dravý roztoč vysává povrchové buňky rostlin, takže kaktus dostává šedozelenou až oranžovou barvu, téměř neroste a při silnějším napadení může i zahynout.
V menší sbírce živočišné škůdce hubíme nejlépe mechanicky, ve větších sbírkách používáme postřiky nebo zálivky speciálními chemickými preparáty. Při jejich aplikaci je bezpodmínečně nutné dodržovat návody k použití a předepsaná bezpečnostní opatření, aby přitom nedošlo k poškození ošetřovaných rostlin či zdraví pěstitele!
Každou novou cizí rostlinu, kterou chceme zařadit do své sbírky, umístíme na nějakou dobu odděleně. Teprve když jsme si jisti, že je prosta jakýchkoli škůdců, můžeme ji bez obav dát mezi ostatní kaktusy.
Uhynulé rostliny ze sbírky ihned odstraňujeme, aby se zamezilo dalšímu šíření infekce nebo škůdců.

![]() vliv nedostatku světla | ![]() zhoubné dílo svilušky |
Komentáře
Přehled komentářů
co jeto vegetace?a ky ji kaktus má ?
Choroby kaktusů
(Pavla, 27. 11. 2010 11:16)Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jak se dá odsranit taková " plíseň" na kaktusech. Děkuji.
VEGETACE
(kaktus 55, 1. 5. 2012 14:57)